Anglický Špringršpaněl
STANDARD F.C.I. PRO PLEMENO ANGLICKÝ ŠPRINGRŠPANEL Český překlad standartu FCI převzat ze zpravodaje KCHLS. Celkový vzhled: Symetrická stavba, kompaktní, silný, veselý, živý. Nejvyšší a stavbou nejcharakterističtější ze všech britských španělů. Při rozdílném výkladu platí anglický text. Zásady kvalitní srsti a celkové kondice psa: pes si musí zvyknout na pravidelné česání pes si musí zvyknout na pravidelné koupání psa to učíme od štěňátka psovi dáváme kvalitní stravu nikoliv odpad podáváme vitamíny na srst pravidelně odčervujeme /4x do roka/ pravidelně očkujeme /1x za rok/ dbáme aby netrpěl vnějšími parazity pravidelně kontrolujeme a čistíme uši Ten kdo si pořídí jakékoliv dlouhosrsté ušaté plemeno musí počítat s tím, že vynaloží určitou námahu, čas a peníze na to aby jeho pes vypadal vskutku dobře a nepodobal se zablácené plstnaté kouli ve které nelze rozpoznat o jakou rasu se to vlastně jedná. U člověka, který takové plemeno chová ve městském bytě nebo i rodinném domku, kde se pes pohybuje uvnitř je péče o srst a pravidelné koupání samozřejmostí. Domnívám se však, že takováto péče náleží i psovi, kterého chováme v kotci - tedy venku. Nesouhlasím s názorem, že pes se očistí sám. Není to pravda. Špínu z kůže na celém těle ani z uší si prostě očistit nemůže. A tak nezřídka vidívám na výstavách právě takovéto psy, kteří mají tzv.otrhanou srst po celém těle. Je to způsobeno tím, že je špinavá kůže natolik svědí, že si ji snaží poškrábat o vnitřky kotců a tím si ji také vytrhají. Jinou kapitolou je nechuť majitelů pracovních psů po návratu z lesa nebo honu, kde pes celý den tvrdě pracoval, vyčesat nachytané větvičky, kudlibabky a jiná neřádstva, která se do srsti dostala. A tak se vezmou nůžky a vše co tam nepatří se vystřihne. Na tyto pejsky je ve výstavním kruhu skutečně žalostný pohled, ale nebudu nikomu sahat do svědomí. Jak psa správně ostříhat Ten kdo si chce psa ostříhat sám, by se měl zamyslet zda na to stačí vlastními silami. Podle návodu nelze ostříhat každého psa. Pokud si přiznáte, že to nezvládnete obraťte se na odborníka. Než začneme stříhat Zdá se, že si věříte a tak se do toho můžeme pustit. Připravíme si vše potřebné a zkontrolujeme zda nástroje ke stříhání jsou dostatečně ostré. Psa před koupáním musíme vykoupat. Použijeme k tomu kvalitní šampon, kterých je dnes na trhu dostatek a ve velkém výběru. Psa důkladně namočíme naneseme šampon naředěný vodou / poměr vždy udává výrobce/ a psa vyšamponujeme. Pokud je hodně špinavý po spláchnutí znovu naneseme šampon a postup opakujeme. Potom psa důkladně spláchneme dostatečným množstvím vody. Je velice užitečné použít kondicioner. Necháme ho chvíli působit a opět důkladně spláchneme. Psa můžeme vyfénovat nebo ho nechat uschnout jen tak. Začínáme stříhat Pes je suchý a tak si ho můžeme nyní prohlédnou a zkusit si představit jak budou vypadat místa, která hodláme upravovat. Jak už jsem výše zmínila každý pes je jiný a tak se musíme dívat jak je stavěný. Dobrou úpravou se dají zakrýt i drobné nedostatky a vady na kráse. Platí, že menší práci bude mít ten, kdo psa pravidelně upravuje. Má už na psovi střih, který pouze pravidelně obnovuje. S rok nestříhanou koulí to bude podstatně horší. 1. Temeno hlavy: Pokud je na temeni hlavy přerostlá srst, obvykle ji stačí trimovacím nožem vytrimovat, když to nejde můžeme si pomoci strojkem s vysokým střihem nebo efilačními nůžkami. Hlava však nesmí být v žádném případě vyholená nakrátko. 2. Horní část uší: Než začneme stříhat uši řádně rozčešeme. Uši by měly být vystříhány od kořene asi do 1/3 délky ucha. Stříhat můžeme za použití 3mm hlavy od spodu nahoru ke kořeni ucha. Platí, že je lepší stříhat pomalu a méně. Stříháme raději menší 1/3 protože ji můžeme zvětšit. Opačně už to nejde. 3. Spodní část ucha: Ucho znovu řádně pročešeme a nůžkami zastřihneme roztřepenou a nestejnoměrně dlouhou srst do kompaktního tvaru. Pokud je srst příliš hustá, můžeme ji mírně prostřihnout efilačními nůžkami. 4. Vnitřní strana uší: Na tuto partii bychom neměli zapomínat. V přerostlé srsti se drží různé nečistoty, vlhkost a může být příčinou mnoha ušních chorob a zánětů. Musíme se snažit, aby mezi ušním otvorem a závěsem mohl proudit vzduch. Proti pravidelně vystříháváme srst okolo ušního otvoru a z vnitřní strany ucha opět přibližně do 1/3 délky. Při této příležitosti můžeme uši vyčistit. Přípravky lze zakoupit u veterináře. 5. Vrchní strana krku a kohoutek: Řádně pročešeme a pomocí palce a ukazováku vytrháváme odumřelou srst. Pokud je srst příliš bohatá můžeme ji prostříhat efilačními nůžkami a zahladit trimovacím nožem. Moje osobní zkušenosti jsou takové, že pokud má pes v oblasti kohoutku velký bílý límec, je lepší na tuto partii vůbec nesahat, protože bílá srst začne později tvořit prstýnky a to je následek úpravy trimovacím nožem. 6. Spodek krku od brady po hrudní kost: Na tuto partii je potřeba dát pozor. Ne každý pes má ideálně tzv.suchou kůži na krku. Pokud je kůže volnější je třeba ponechat na krku srst delší. Stříhám easi 14 dní před výstavou el. strojkem od hrudní kosti a postupujeme až po spodní čelist. Při suché kůži si můžeme dovolit stříhat i pár dnů před výstavou 3mm hlavou a stejným postupem. Boční strany střihu potom velice pečlivě zahladíme efilačními nůžkami do ztracena tak, aby nebyl patrný přechod mezi stříhanou a nestříhanou částí. Při správné úpravě této partie musí vyniknou ušlechtilá hlava na svalnatém elegantním krku. 7. Hruď: Měla by být dobře osrstěná a to po celé délce hrudníku. Pravidelně rozčesáváme a odstraňujeme starou a odumřelou srst. 8. Hřbet a boky: Při pravidelném vyčesávání by se nám neměla objevovat odumřelá srst. Pokud se tak přece jenom stane odstraníme ji buď dlouhodobým vyčesáváním velmi hustým kovovým hřebenem, do kterého pro větší účinek můžeme vplést slabou gumičku nebo ji vytrháváme pomocí prstů. 9. Ocas: Bývá většinou úměrně krácen a měl by být plynulým prodloužením hřbetní linie. Ocásek si pečlivě rozčešeme a obstřihneme do tvaru kužele. Srst na spodní straně a v okolí análního otvoru ostříháme na krátko viz. obrázek. Opticky tím psa zkrátíme a zabráníme tak znečišťování zadních partií. Nikdy neholíme ocásek strojkem na krátko. U jedinců s dlouhým ocasem se ponechává dlouhá srst, která se nazývá vlajka, ve tvaru setr. 10. Stehna, břicho a přední nohy: Je samozřejmě líbivé pokud je srst na uvedených partiích co nejdelší, ale pro pracovní psy nemusí být vždy praktická. Můžeme tedy srst přiměřeně zastřihnout, ale pes musí vypadat kompaktně. Srst v zadní partii břicha a třísel můžeme úměrně zkrátit čímž dosáhneme optického prohloubení hrudníku. U dlouhých jedinců však tímto dosáhneme ještě většímu optickému prodloužení. Srst na uvedených partiích pravidelně pročesáváme. 11. Hlezno: Na zadních bězích srst kartáčem vyčešeme směrem nahoru a nůžkami zastřihujeme do kompaktního tvaru. Nikdy bychom tuto partii neměli vystříhávat strojkem na krátko protože hlezno potom vypadá jako zlomené. 12. Tlapky: Stříháme do uzavřeného tvaru tzv.kočičí. Nůžkami vystříháme srst na spodní straně mezi polštářky, tlapku obstřihneme dokola. Kartáčem si vyčešeme srst na vrchní straně prstů a opatrně ustřihneme tak aby na horní straně nebyla žádná přebytečná srst. 13. Zadní strana zápěstí předních běhů: Vystříháváme od polštářku tlapky až po zápěstní kloub /horní polštářek/ tak, abychom dosáhly plynulého přechodu mezi krátkou a dlouhou částí srsti na předních bězích. Setkala jsem se se špatnou interpretací stříhání této partie a výsledek byl katastrofální. Všechnu odumřelou srst na bězích vytrháváme pomocí palce a ukazováku, popř. dohladíme trimovacím nožem. Snad Vám tato stránka pomůže při úpravě Vašeho psa což je také jejím cílem.
Charakteristika: Plemeno je starodávné a čistého původu, nejstarší ze sportovních loveckých psu. Původně byl pes využíván ke hledání a slídění při honech, spolu se sokoly nebo ohaři. Nyní se používá pro hledání, vyhánění a přinášení zvěře.
Povaha: Kamarádský, šťastné dispozice, poslušný. Bázlivost nebo agresivita jsou silně nežádoucí.
Hlava a lebka: Hlava je středně dlouhá, poměrně široká, mírně zaoblená, na předělu mezi mordou a čelem je čelní vrub rozdělený podélnou rýhou, která směřuje přes čelo k týlnímu hrbolu, kde se ztrácí. Týlní hrbolek nemá být příliš výrazný. Líce jsou ploché. Obličejová část je úměrně dlouhá k délce lebky, široká a hluboká, dobře tvarovaná pod očima, velmi hluboká a čtvercová u pysku. Nosní otvory jsou dobře vyvinuty.
Oči: Středního rozměru, diamantového tvaru, nevystupují ani nejsou zapadlé, bez třetího víčka, živá s klidným výrazem, tmavé oříškové barvy. Světlé oči jsou nežádoucí.
Uši: Lalůčkovité, dostatečně dlouhé a široké, těsně přiléhající k hlavě, nasazené ve výši očí a dokonale osrstěné.
Morda: Silné čelisti, dokonalý pravidelný a úplný nůžkový skus, to znamená, že horní řezáky těsně překrývají spodní řezáky a rostou rovně z čelistí.
Krk: Dostatečně dlouhý, silný a svalnatý, bez volné kůže, lehce klenutý, zužující se kuželovitě směrem k hlavě
Přední končetiny: Jsou rovné s dobrým kostěným podkladem. Lokty těsně přiléhají k trupu. Záprstí je silné a pružné.
Trup: Silný, není příliš dlouhý ani příliš krátký. Hrudník hluboký, dobře vyvinutý, žebra jsou pružná, bedra jsou dobře osvalená, silná, mírně klenutá a pevná
Zadní končetiny: Jsou rovné, správně zaúhlené, stehna jsou široká, svalnatá a dobře vyvinutá. Hrubé končetiny jsou nežádoucí.
Tlapy: Pevné, kompaktní, kulaté se silnými polštářky.
Prut: Nízko nasazen, nikdy není nesen nad úrovní zádě. Dobře osrstěný a živě se pohybuje. Úměrně kupírován.
Krok a pohyb: Velmi charakteristický. Kadencí předních končetin je výrazná, při pohledu z boku je vidět vysoký krok s přímým pohybem dopředu. Pohyb zadních končetin směřuje přímo pod tělo v jedné linii za předními končetinami. Při pomalém pohybu může mít velmi krátký krok, typický pro toto plemeno.
Osrstění: Srst je hustá, rovná, nepropustná pro vodu, nikdy není hrubá, úměrně rozložená po celém tele
Zbarvení: Hnědobílé nebo černobílé, nebo kombinace obou s pálením
Velikost: Přibližná výška je 51 cm (20 ins.)
Vady: Jakékoli odchylky od výše uvedených bodu musí být považovány za vady a jejich závažnost musí být vztahována podle stupně projevu vzhledem ke standardu.
Poznámka: Psi musí mít dvě zřetelná normální varlata, zcela sestouplá do šourku.
ÚPRAVA SRSTI ANGLICKÉHO ŠPRINGRŠPANĚLA